Když penízkový šátek už nestačí...

            Každá tanečnice orientálních tanců, která již má za sebou začátečnický kurz (nebo i dříve:-) zatouží mít na sobě při tanci nějaký krásný kostým, který orientální tanec dotváří. Jistojistě na každou zapálenou tanečnici musí zákonitě přijít chvíle, kdy už nestačí jen penízkový šátek, legíny a tílko, kdy k tomu správnému pocitu orientální tanečnice potřebuje víc - pak je nejvyšší čas pomyslet na pořádný kostým. Stejně tak tomu bylo i u mne, pár hezkých kostýmů jsem si sice ušila sama, ale nebylo to úplně ono, opravdový profi-kostým to prostě nenahradí. Do Káhiry jsem se těšila také právě proto, že si tam mohu zakoupit mimo jiné i "klenot" orientální tanečnice, kterým profesionální taneční kostým je.

            „Co tě to napadlo?“ - to byla běžná otázka, kterou jsem slyšela snad od každého, komu jsem se před odletem chlubila, že strávím dovolenou v Káhiře. „Proč v Káhiře, co tam, proč ne u moře?“

            Odpověď pochopí asi jen ti, kteří stejně jako já propadli kouzlu orientálního tance, případně ještě ti, kdo rádi cestují, poznávájí ostatní kultury a staré památky. Káhira je totiž srdcem orientálního tance, kde je největší soustředění současných tanečních hvězd, probíhají zde několikrát v roce mezinárodní festivaly orientálního tance, je zde nejstarší a největší tržnice, kde nejlépe nakoupíte všechny potřeby k orientálnímu tanci a mimo to v Káhiře a v jejím okolí najdete tolik historických památek, že za celou dovolenou nestihnete ani všechny navštívit. A právě zde nejlépe poznáte skutečné protiklady chudoby a bohatství a tu širokou propast mezi nimi, a hlavně život méně ovlirněný turistikou na rozdíl od pobřeží.

            Je to úžasná zkušenost, a kdybych znovu měla možnost (přestože relaxaci u moře také velice miluji), tak bych se opět vrátila do Káhiry. Jsou samozřejmě ještě větší nadšenkyně než já (a nebo mají dobrého sponzora:-), které jezdí do Káhiry pravidelně i několikrát za rok, a které znají místní poměry již doslova jako své boty, ale přestože jsem jí navštívila jen jednou, zanechala ve mně velmi silný zážitek.

            Jak se říká - prvotní šok z Káhiry zažijí všichni, je to pro nás středoevropany nepředstavitelně jiný svět, ale záleží na každém jaké emoce v  něm probudí, zda si jí zamiluje, a nebo to s ním ani nehne. Já jsem po tom svém prvním šoku začala nasávat atmosféru orientu plnými doušky a nakonec jsem si Káhiru oblíbila se vším všudy:-).

            V dalším pokračování vám budu vyprávět, jak jsem se naučila cestovat po světě jen s příručním zavazadlem, jak v nouzi najdeš přátele, jak jsem se ztratila uprostřed tržiště, jak jsme honili náš autobus po hlavní čtyřproudé káhirské výpadovce, jak přišla kamarádka o noční košilku nebo jak jsem chtěla věnovat své zbylé trvanlivé potraviny bohatým arabským dětem.